Alois Živný

Narodil se před začátkem první světové války v roce 1914 v dědince Lubě u Černé Hory na Blanensku. Do našeho kraje přišel s bratrem Františkem koncem protektorátu, kdy spolu provozovali chatu klubu českých turistů na Luckém vrchu. V roce 1946 se usadil na hradě Svojanově, kdy si hrad pronajal za účelem provozování restaurace a ubytování. P/o znárodnění zde zůstal jako kastelán a správce hradu a své povolání vykonával až do odchodu do důchodu. Na hradě zůstal až do své smrti v roce 1997. Malovat začal koncem 50. let, do svých obrazů vkládal lásku k místu kde žil a zachytil tak neopakovatelnou atmosféru hradu Svojanov. Mezi návštěvníky hradu byla i řada umělců a pan Živný neměl nouzi o zasvěcené rádce či kritiky. Svojanov se v jeho obrazech stává útočištěm těch, kteří hledají klid a bezpečí. Sníh na jeho obrazech jakoby hřál, drsná Vysočina se sluní v jiskřivém oparu. V jeho krajinách jsou zaklety stopy dávných poutníků a práce lidských rukou. Jeho portréty zachycují lidskou duši. Malování mu bylo útěchou i v nelehkých chvílích jeho života, kdy mu STB umučila ve vězení dceru Marii. Po dlouhých 51 let byl Svojanov spojován se jménem Aloise Živného. Návštěvníci hradu i sousedé z okolí jej měli rádi pro jeho čistou duši a životní moudrost.