Svojanov v literatuře

Svojanov je velmi vděčným prostředím, které inspirovalo naše básníky a beletristy. Ovlivnily je především tři skutečnosti: samotný hrad Svojanov opředený pověstmi a legendami, dále osobnosti spjaté s hradem (zejména Přemysl Otakar II., Kunhuta a Záviš z Falkenštejna a jeho syn Jan) a v neposlední řadě krásná příroda v údolí říčky Křetínky a jejím okolí.
Svojanov se objevuje v literatuře již v době národního obrození. Obrozenecký dramatik Václav Kliment Klicpera napsal loupežnickou truchlohru z období sedmileté války (1756 – 1763) Rod svojanovský.
Svojanov navštívila také Teréza Nováková, když v roce 1893 pobývala v Bystrém a poznávala národopis východočeského venkova. V roce 1913 vyšla pro mládež její knížka Potulky po Čechách východních, kde se Svojanovu také věnuje.
Jaroslav Vrchlický věnoval Svojanovu několik básní (Světlušky pod Svojanovem, Svojanovské granáty). Motivy svojanovského hradu nebo zříceniny nedalekého kláštera u Majdalenky se objevují v básnické romantické povídce pro děti Svojanovský křižáček, která byla úspěšně zfilmována.
Příběh Záviše z Falkenštejna zpracovávají epické básně, například básně Záviš (1883) od Františka Chalupy nebo Obrazy z dějin českých (1899) od Josefa Uhlíře. Ke Svojanovu se díky Záviši z Falkenštejna pojí i děj prvního dílu románové trilogie (tzv. Rožmberské trilogie) Jiřího Mařánka Romance o Závišovi (1940).
Prostředí Svojanova a jeho hradu se objevuje v několika knihách spisovatelky Ludmily Vaňkové (zejména v její tetralogii Lev a růže). Spisovatelka Nina Bonhardová věnuje velkou pozornost Záviši z Falkenštejna v historickém románu Královský úděl (1971). Královně Kunhutě je věnován historický román Františka Neužila Ohnivá jeseň (1973).
Asi největší propagaci Svojanovu učinil Bohuslav Březovský, který pocházel z nedaleké Rohozné, a to knihou Tajemný hrad Svojanov aneb Paměti Františka Povídálka (1947), určenou dětem a mládeži. Kniha začíná úryvkem z básně Jaroslava Vrchlického: „Jdeš cestou úvozovou v zamyšlení, vždy sráznější a hlubší k Svojanovu. Hrad s chmurnou věží v kraj se dívá v snění.“
Také historicko-dobrodružný román Ivana Foustky Balada o posledním Falkenštejnovi (1994) se odehrává na konci třináctého století a pojednává o mladém rytíři Janu z Falkenštejna, synu Záviše z Falkenštejna, a pomstě, kterou měl vykonat na přemyslovském rodu.
Sbírkou textů o hradu i obci Svojanov jsou Svojanovské letopisy (2007) od Václava Petříčka a Ivana Matějky. Václav Petříček pak vydal sám v roce 2010 autobiografické vyprávění Horňáci a Dolňáci: dědovy historky o dětství ve Svojanově a na Vysočině.
V roce 2003 vydala Zuzana Koubková jako svou prvotinu příběh královny Kunhuty a Záviše z Falkenštejna Rytíř zelené růže.